Demdaal z.s.

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Home Tábory (archiv) (2007) El-Hréran a černý králík z Inlé
(2007) El-Hréran a černý králík z Inlé


Příběh a motivace

Email Tisk PDF

Richard Adams - Daleká cesta za domovem

Kniha životní moudrosti uložené do vyprávění o osudech králičího rodu, který je postupem města vytlačen ze svých nor a po mnoha dobrodužstvích a strastiplném i veselém putování si nachází nový domov, zaujala již mladé čtenáře mnoha zemí, v Anglii byla odměněna dvěma významnými literárními cenami a je dnes již pokládána za soudobé klasické dílo literatury pro mládež a přirovnávána ke knihám jako Alenka v říši divů či Žabákova dobrodružství.
Poutavý příběh divokých králíků rozhodně není nějakou zvířecí bajkou, ale podobenstvím lidské společnosti a výpovědí o životním prostředí dnešní doby, o přírodě těžce stíhané hrabivostí moderní civilizace, a v neposlední řadě také půvabným vyprávěním plným humoru a bohaté fantasie."

Motivace pro děti

Lidský život je někdy plný starostí. Strachujeme se o spoustu věcí a přitom zapomínáme, že nejsme na světě sami. Mezi námi žije mnoho dalších tvorů a tvorečků, kteří možná prožívají daleko větší strach a trápení než my.
Co třeba takoví králíci. Nemyslím ty v králíkárně u dědy, ale divoké králíky, kteří žijí v norách. Jsou kořistí větších zvířat, v zimě se třesou chladem … zkus zavřít oči a vžít se do jejich role. Vím, jde to špatně, jejich život je tolik odlišný od našeho.
Jestli ovšem máš odvahu, můžeš se s námi o prázdninách vydat na ostrov králíků, kde můžeš na sebe vzít jejich podobu a vnímat svět ze zcela jiné perspektivy. Všimneš si pak možná věcí, které z lidské výšky vůbec nejdou postřehnout.

Motto tábora

Celý svět ti bude nepřítelem, Princi tisícera nepřátel, a kdykoliv tě některý z nepřátel chytí, zabije tě. Ale nejdřív tě musí chytit a ty umíš hrabat, naslouchat a běhat jako nikdo jiný, princi bystrého postřehu.


 

DALEKÁ CESTA ZA DOMOVEM

Email Tisk PDF

Kniha má čtyři části:

CESTA
KAMENITÝ VRCH
EFRAFA
LÍSKARAN

CESTA

Příběh začíná ve velké králičí kolonii (kolonii vede hlavní králík - stařešina Treran ). Několik králíků se po dlouhém rozmýšlení rozhoduje z kolonie odejít, důvodem jsou děsivé sny a vidiny jednoho z králíků jménem Pětík a také záhadná cedule s nápisem (na tomto ideálně položeném pozemku, zahrnujícím šest akrů vynikající stavební půdy, zahajuje firma Sutch a Martin z Newbury, Berkshire, výstavbu prvotřídních moderních domů ), která se objevila u hranice kolonie. Pětík se svěří svému nejbližšímu příteli Lískačovi a oba se rozhodují přemluvit i ostatní z kolonie aby s nimi odešli. Přemluví však jen několik málo králíků a ani jejich odchod z kolonie se neobejde bez komplikací. Při odchodu jsou napadeni králíky z Ously - králičí policie.
Odchází králíci: Pětík, Lískáč, Hlavoun, Důlek, Pampeliška, Rezekvítek, Šťovík, Ostružiník, Žalud, Řešetlák a Stříbrák.
Králíci se brzy dostávají do naprosto neznámého prostředí, které je děsí, mají na každém kroku strach z lišek, lasiček, divokých koček a dravých ptáků, všechny šelmy označují jedním názvem - elil. Při své cestě narážejí na řeku, která se jim zdá být nepřekonatelnou překážkou, všichni jsou už na dně svých sil a Pampeliška má poraněné rameno z boje s králíky z Ously. Nakonec ale Ostružiník přichází s geniálním nápadem použít kus plochého dřeva jako vor.
Po cestě se zastavují na fazolovém poli, kde je zuřivě napadne hejno vran, které statečně odhání Hlavoun a Stříbrák. Při souboji se také zraní další králík - Důlek si propíchne tlapku dlouhým trnem. Dostávají se do krajiny širých luk a rozhodují se, že bude lepší, když většina králíků zůstane v bezpečném úkrytu na okraji louky a Hlavoun se Stříbrákem a Řešetlákem vyrazí na průzkum. Na své cestě zjišťují, že je sleduje cizí králík, oznamují to ostatním a rozhodují se s ním promluvit. Zjistili, že králík se jmenuje Blatouch. Svěřují se Blatouchovi se svými problémy, že opustili kolonii a že hledají nové místo, kde by našli nový domov. Blatouch je přátelský a pozve je do jejich kolonie. Králíci váhají, ale nakonec se rozhodují Blatouchovu kolonii navštívit.
Nápadnější kolonii něž tu Blatouchovu si jde jen těžko představit a naši králíci z toho měli divný pocit. Králíci v kolonii byli nezvykle velicí a vypadali, že jsou opravdu dobře živení. Vycházeli na povrch bez obav z elil i z lidí. Naši králíci v kolonii strávili nějaký čas, ale nakonec ji také opouštějí. Odhalují totiž podezřele dobrý stav zdejších králíků. Ke králičí kolonii pravidelně nosí krmení lidé z nedaleké farmy, ale vybírají si za to od kolonie daň - čas od času se z kolonie ztratí pár králíků. Místní králíci o tom vědí a tuto cenu platí za pohodlný život. Vše se odhaluje, když v jednom z nastražených ok uvízne Hlavoun, který přichází málem o život, nebýt Ostružiníka, kterého napadá jediné možné řešení - vyhrabat kolík ke kterému je oko přivázáno. Vyráží tady znovu na cestu a s nimi i jeden králík z této kolonie - Jahodník.

KAMENITÝ VRCH

Jsou už z věčného putování unaveni a tak se zastavují v opuštěném seníku, kde je napadají potkani. Všichni jsou poškrábaní a pokousaní ale musejí vyrazit na další cestu. Jsou už na konci svých sil, když docházejí na úpatí kamenitého kopce. Ten se stává jejich novým domovem. Tady začínají hloubit nové nory a zakládají tu kolonii - Plástev. Hlavním králíkem Plástve se stává Lískáč.
Práci na nové kolonii jim jednoho večera přerušili divné, strach nahánějící skřípavé zvuky a nářky. Lískáč a Pampeliška sebrali všechnu odvahu a vyrazili do temnoty noci. Koho našli? Objevili dva na smrt unavené králíky z jejich staré kolonie. Odvedli je do svých nor a vyslechli si děsivé vyprávění o tom, jak to s jejich kolonii dopadlo. Ke kolonii se sjela obrovská smrdutá hrududu (auta) a začala rozrývat zem, přišlo mnoho lidí a ty strkali do děr a do nor dlouhé ostružinovité věci (hadice), ze kterých se do nor začal valit jedovatý kouř, králíci ve zmatku utíkali z nor ven, tam ale stáli lidi s puškami. Z celé kolonie přežilo jen pár králíků a ti se vydali po stopách Lískáče a ostatních. Po cestě však tři z nich zemřeli na otravu plynem na úpatí kopce a do Plástve se dostali naprosto vyčerpaní, jen dva králíci - Cesmína a Zvonek. Od příchodu Cesmíny a Zvonka se  kolonie začala dál rozšiřovat, hloubili se další nory a chodby.
Jednoho rána, při obhlídce okolí, narazil Hlavoun na zvláštního tvora, kterého ještě nikdy před tím neviděl. Byl to veliký bílý pták schoulený v mírné prohlubni v lese. Hlavoun došel pro ostatní a zjistilo se, že pták je poraněný. Snažili se k němu promluvit obecnou zvířecí řečí, ale rozuměl jim jen velice málo. Nakonec zjistili, že jeho jméno je Kehár a žije daleko u nekončící vody (byl to racek). Králíci se o něho začínají starat (nosili mu potravu - hlavně červy a brouky). S Leháren se spřátelí a poprosí ho o pomoc. Naši králíci si totiž uvědomují, že jejich kolonie je tvořená samými samci a bez ramlic je tedy jejich kolonie odsouzena k zániku. Požádají tady Kehára, aby se proletěl po okolí a zjistil, jestli v okolí není nějaká vhodná kolonie, kam by mohli dojít a požádat tam o ramlice.
Kehár vyráží na oblet. Zjišťuje, že kus cesty od kolonie je malá farma, kde jsou králíci zavření ve zvláštních bednách a asi tři dny cesty odtud je jedna obrovská králičí kolonie. Králíci neváhají a vyrážejí do vzdálené kolonie, jde Cesmína, Stříbrák, Řešetlák a Jahodník. Lískáče nechávají v Plástvi, ale ten nelení a společně s Důlkem vyrážejí podívat se na králíky v nedaleké farmě. Zjišťují, že tam jsou čtyři králíci - dva samci a dvě ramlice. Lískáč si s králíky promluví a odchází se slibem, že se vrátí se svými přáteli a z vězení je osvobodí. Tak se taky stalo. Pětík však před záchranou misí Lískáče varuje a svěřuje se mu se svým zlým tušením, že je Lískačův život v nebezpečí. I přes Pětíkovi obavy Lískáč a ostatní vyrážejí na farmu. Králíky z králíkárny se jim podaří osvobodit, ale při přechodu přes dvůr probouzí psa uvázaného u boudy a ten svým štěkáním přivolá obyvatele farmy. Nastává zmatek a útěk ze dvora. Králíci jsou pronásledováni. Lískáč se odděluje od skupinky králíků, aby odvedl pozornost, a mizí jim z dohledu. Je ale při útěku postřelen. Ostatní utíkají do bezpečí a v šoku ze ztráty Lískáče se vracejí do Plástve za Pětíkem, který se výpravy neúčastnil. Lískáč je postřelen a z posledních sil se ukryje do staré odpadní roury. Pětík se nedokáže se ztrátou přítele vyrovnat a vyráží ho hledat, ve snu se mu zdá o Lískačovo strouze. Bere si sebou Ostružiníka, který zná cestu na farmu.
Během té doby se z výpravy vrátil i Cesmína s ostatními a i oni nesou špatné zprávy. Kolonie jménem Efrafa, kterou navštívili je nepřátelská a králíci v ní žijí pod neustálým terorem a dozorem tamní Ously. Vrátili se s nepořízenou, bez ramlic a zranění. Jediné, co mají, jsou tři domácí králíci - dvě ramlice a samec, druhého samce museli při útěku nechat na farmě. Třem novým obyvatelům Plástve se jejich nový domov pranic nezamlouvá.
Pětík s Ostružiníkovou pomocí nachází starou zarostlou strouhu s odvodňovací rourou a zaschlou krev na jejím okraji, přesně jako ve snu. V rouře na pokraji smrti leží Lískáč. Podaří se jim ho vyprostit a ošetřit mu rány. Ostružiník peláší s tou úžasnou zprávou do Plástve. Po návratu do kolonie se Lískáč dovídá o neúspěchu výpravy do sousední kolonie a přichází s plánem se do Efraty vydat podruhé. Všem to nahání hrůzu a strach ale nemají na výběr. A tak se ocitají znovu na cestě.

EFRAFA

Cesta je strastiplná. Střetnou se s liškou, které uniknou jen díky Pětíkově pozornosti a Hlavounově odvaze. Hlavoun lišku,  kteráže ucítila jejich pach, odláká s nasazením vlastního života mimo ostatní.
V blízkosti efrafské kolonie jsou už na pokraji svých sil a neustále se musejí mít na pozoru před hlídkami. Racek Kehár je už několikrát před hlídkou varoval. Nedaleko Efrafy teče řeka. Po domluvě s Keháren se rozhodují přejít řeku a tam se na bezpečném místě utábořit. Přicházejí k řece a jsou fascinováni její velikostí a sílou jejího proudu. Kehár je dovede až k mostu, nic podobného nikdy neviděli. Za řekou si nacházejí úkryt v rákosí a opouští je Hlavoun, který podle plánu odchází do Efrafy.
Hlavoun je před kolonií zatknut zvědy a je předveden před hlavního králíka - generála Čistce. Hlavounovi se podaří Čistce přesvědčit, aby ho nechal v kolonii. Dokonce se Hlavoun stává členem jejich Ously a je přidělen jako strážce jedné skupiny králíků. Jeho úkolem je králíky hlídat pří pastvě, zastavit každého králíka, který by se pokusil o útěk, potlačovat šarvátky a trestat všechny, kteří se proviní proti vnitřnímu řádu kolonie. Na provedení svého plánu nemá příliš času, je sám a má strach. Rozhoduje se najít si spojence. Tím se stane jedna z ramlic - Hasentla.  Hlavoun zjistil, že ona a ještě několik dalších ramlic se pokusily jednat s Čistcem o opuštění kolonie ale neúspěšně. Hlavoun při ranním pasení dává zprávu Kehárovi, že se o útěk pokusí při večerním sil-flei (pastvě). Hasentla přemluvila asi deset dalších ramlic k útěku. Večer se schyluje k bouři.
Podle plánu ramlice v čele s Hlavounem vyrazí přes palouk k živému plotu, kde na ně už budou čekat ostatní a mezitím bude Kehár odrážet všechny králíky, kteří by se vydali za nimi.
Těsně před večerním sil-flem propuká silná bouře a liják. Hrozí, že se sil-flei pro Hlavounovu skupinu zruší a tak neváhá a s ramlicemi vyráží do deště. Slyší poplašné dupání stráží, jsou oslněni blesky, peláší přes palouk, … Během pár minut za nimi z kolonie vybíhají strážní v čele s generálem Čistcem. Hlavoun zoufale vyhlíží pomoc, ale ta nepřichází a ani v živém plotu na ně pomoc nečeká. Jsou dostiženi pronásledovateli a Hlavoun je odhodlán postavit se Čistci na život a na smrt. V poslední chvilce přichází pomoc ze vzduchu, Kehár útočí na stráže a z živého plotu přibíhají i ostatní přátelé. Okamžitě vyráží po úzké pěšině k řece, kde už čeká Lískáč a jejich tajná zbraň - loď.
Útočníci ale nejsou hlupáci a hlavně díky generálovi se po začátečním zmatku rychle ukrývají v křoví, kde na ně Kehár nemůže útočit a začínají znovu s pronásledováním. Generál dobíhá k řece pozdě, všichni jsou už v lodi a Lískáč přehlodává provaz. Než stačí cokoli udělat, loďka se odpoutává od břehu a je unášená proudem.

LÍSKARAN

Loďku proud zanese až k nízkému mostku, kde se zastaví o středový pilíř. K břehům je to daleko a tak nezbývá králíků nic jiného než skočit do vody a most podplavat. Na druhé straně je mírný, písčitý břeh - to vědí od Kehára, který je doprovází až sem. Tady se s našimi přáteli ale loučí a odlétá. Všichni se bezpečně vrací do Plástve - až na dvě ramlice, které po cestě uloví Liška. Začíná jim bezstarostný život.
První z ramlic má mladé.
Ale ještě není všem problémům konec. Na podvečerní procházce potkává Lískáč svého přítele hraboše. Hraboš viděl v okolí Plástve velkou skupinu cizích králíků. Lískáč hned posílá Stříbráka na průzkum a ten se vrací se špatnými zprávami. Generál Čistec se nevzdal, vypátral jejich kolonii a přivedl své králíky až k nim. V Plástvi okamžitě začínají přípravy na útok. Zahrabávají vchodové nory a chodby plní hlínou. Generálovi podmínky jsou nepřijatelné - Hlavounův život, všechny odvedené ramlice a kontrolu nad Pláství, jinak všichni samci zemřou.
Lískáč s Ostružiníkem a Důlkem opouští kolonii, nikdo však neví, co mají v plánu. Hlavoun odvádí ostatní králíky do prostorné nory a vchod do ní uzavírá hlínou a kořeny, sám zůstává před barikádou. Vyhloubí si v podlaze chodby mělkou noru, a co jde se zaháže hlínou. Mezitím Lískáč běží o život na farmu. Je před rozbřeskem a farma ještě spí. Plán je takový: Lískáč přehlodá provaz u psí boudy, v tu chvíli vyrazí ze svého úkrytu u vrat Ostružník a pes vyrazí za ním. Ostružník poběží až k seníku, kde se ukryje a vystřídá ho Důlek, který psa dovede až do Plástve, kde pes rozežene vetřelce.
Během akce na farmě se začíná generál se svými králíky prohrabávat do nor. Je to vysilující práce ale nakonec se jim podaří proniknout do neveliké nory, ze které ústí jedna chodba. Pod zem se jako první spouští sám Čistec. Prozkoumává noru a také chodbu, je úzká a na jejím konci je čerstvě navršená hlína, jasně za ní cítí vetší počet králíků. Než se ale stačí vrátit ke svým králíkům s rozkazem odhrabat barikádu, vyráží za svého úkrytu Hlavoun a napadá Čistce. Jde o život ale Hlavoun má výhodu překvapení. Čistec se dává na útěk z nory a ve chvíli, kdy se škrábe na povrch, vbíhá mezi jeho králíky velký černý pes. Tím je kolonie zachráněna!

 

Report do novin

Email Tisk PDF

Ve dnech 8. - 17. srpna 2007 probíhal již tradiční letní tábor Netolické farnosti.
V pěkném prostředí, uprostřed lesů nedaleko Vráže u Písku, prožilo 90 účastníků nezapomenutelné prázdninové dny.
Příběh králíků, opouštějících jistotu a pohodlí rodné kolonie, prchajících před nebezpečím ze strany lidí bezohledně pustošících krajinu, inspiroval ke hře i k zamyšlení. Podnikli jsme společně cestu plnou nástrah, poznali nové přátele, bojovali se strachem, překonávali překážky. Králičí hrdinové symbolizovali mnohé z běžného života a citlivé dětské duši byli velmi blízcí.
Chvíle strávené v táborovém společenství pod Boží ochranou přinášely každému radost a povzbuzení.
Poděkování za to, že mohl tábor proběhnout, patří mnohým, kteří se rozličným způsobem podíleli na jeho zabezpečení.
Děkujeme Českubudějovickému biskupství za veliký finanční dar, děkujeme i ostatním sponzorům za peněžitou i věcnou pomoc.
Děkujeme P. Josefu Sláčikovi a bohoslovci Slávkovi Brožkovi za duchovní zázemí.
Děkujeme vedoucím, kuchařům, zdravotnicím a technikům, kteří nezjištně věnovali čas a síly a zajistili chod tábora.
Děkujeme rodičům a příznivcům za pomoc a modlitby.
Děkujeme všem dětem, které svou bezprostředností, otevřeností a nadšením vnášely do atmosféry tábora jedinečné kouzlo.

Organizátoři tábora

 

ŘÁD NORY

Email Tisk PDF

VČASNÝ PŘÍCHOD NA NÁSTUP
Smluvený signál (hudba) trvá necelé dvě minuty, kdo po uplynutí této doby nebude v zástupu svého družstva, dřepuje. Totéž platí při nástupech na jídlo.

ÚČAST NA PROGRAMU
S výjimkou zdravotních omezení se každý účastní připraveného programu včetně rozcvičky.
Po večerní slavnosti se dodržuje noční klid.

ZÁKLADY SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ
Kdo poruší základní zásady slušného chování, dřepuje. Trest může udělit každý vedoucí,
rádce a starší. Společně s trestaným dřepuje i ten, kdo trest udělil.

AUTORITA VEDOUCÍCH A STARŠÍCH
Respektujte autoritu družinových vedoucích, rádců a všech starších na táboře. Dbají o vaše pohodlí a bezpečnost, sdělujte jim veškeré své stížnosti a připomínky.

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Všichni jsou povinni udržovat pořádek v tábořišti a jeho okolí. Úklid ve stanech a chatkách bude bodován. Odpad třídíme na jednotlivé složky na určených místech.

 

Rozdělení do skupin

Email Tisk PDF

Červení
Renča Nováková
Honza Srbený
Věrka Petrášková

Honzík Ouroda
Vítek Hes
Šimon Kalný
Barča Bocková
Kačka Ulejová
Marek Holub
Anežka Třebínová
Deniska Pirklová
Jesika Kubičková
Štěpán Pužej

Modří
Alča Reidingerová
Honza Holub

Bětka Kalná
Pepča Hnátek
Míša Pirkl
Adélka Churáčková
Marek Bartoš
Maruška Vávrová
Kačka Pužejová
Maruška Ourodová
Hanzík Štěpán
Jenifer Tomková

Zelení
Jakub Churáček
Pavla Vinciková
Lukáš Štěpánek

Jiřík Bartoš
Adélka Pužejová
Andrej Gokh
Tomáš Matoušek
Kačka Černá
Simka Štěpánková
Péťa Šrajer
Andrejka Palasová
Irča Třebínová

Žlutí
Janča Srbená
Honza "Holík" Holub (Sokolov)
Pavel Vávra

Šimon Pužej
Raduška Matoušková
Martinka Jelínková
Pepa Šebesta
Evička Nováková
Fanda Pártl
Barča Pudivítrová
Vašík Vozíval
Anička Churáčková

Hnědí
Fanda Rendl
Ivča Holubová
Anička Bártová

Martin Váša
Mirka Šmýkalová
Markétka Peršínová
Vašík Šrajer
Žanetka Rendlová
Kuba Jelínek
Janina Šebestová
Deniska Kubičková
Terezka Štěpánková

Vlci
Ivča Vavrušková
Franta Bukač

Zuzka Dudková
Pepa Holub
Míša Pudivítrová
Terezka Pužejová
Vládík Reidinger
Marek Říha
Honza Sommer
Jirka Špán
Anička Vávrová
Tomáš Lonský

Technici
Kája Říha
Kája Bukač
Pepa Holub
Milan Malík
Honza Srbený

Králíci
Růženka Nováková
Petr Šmíd
Míša Vavrušková
Martina Malíková
Evička Filipová
Jana Petrášková
Honza Srbený
Markéta Nováková

Kuchaři
David Říha
Jiřinka Churáčková
Janina Pártlová
Eva Plojharová
Anna Hesová

Duchovní
P. Josef Sláčik
Slávek Brožka

Zdravotníci
Dr. Anna Vávrová
Maruška Srbená

 
Více článků...