Demdaal z.s.

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Home


Scénka na úvod tábora

Email Tisk PDF

Všechny děti (trpaslíci) jsou pozváni na velkou oslavu Bilbových 111.narozenin. Jídla i pití je vůkol dostatek, všichni se dobře baví. Stařičký Bilbo společně s trpaslíky vzpomíná na putování za drakem Šmakem, mluví též o Prstenu. Nakonec, po velkých drahotách Bilbo předává Gandalfovi do úschovy Prsten s doklady a závětí a oznamuje novinu, že odchází do Roklinky psát knihu a hlavně odpočívat. Rozloučí se a odejde. Přichází Frodo, který téhož dne slaví své 33.narozeniny - den plnoletosti. Gandalf mu předává obálku s doklady a Prstenem.

Frodo:       Prsten? On mi ho nechal? Nechápu proč? Konečně, může se hodit.

Gandalf:    Může a nemusí. Dej si na ten prsten pozor Frodo, je nebezpečný!

Frodo:       Jak?

Gandalf:    Všelijak, je mnohem mocnější, než jsem se zprvu odvážil myslit, tak mocný, že by nakonec naprosto ovládl kteréhokoli smrtelníka, v jehož vlastnictví by se ocitl. Zmocnil by se ho.
Kdysi dávno bylo v Eregionu vyrobeno mnoho elfích prstenů, kouzelných prstenů, jak jim říkáš a byly samozřejmě různých druhů; některé mocnější, jiné méně. Menší prsteny byly jen pokusy, než bylo umění zcela zvládnuto a pro elfí kováře představovaly jen hračky. Pro smrtelníky byly však podle mého nebezpečné až dost. Ale Velké prsteny, Prsteny moci, ty byly velmi nebezpečné.
Víš, Frodo, smrtelník, který chová jeden z Velkých prstenů neumírá, ale neroste ani nezískává víc života, prostě přežívá, až ho nakonec tíží každá minuta. A pokud prsten často používá, aby se učinil neviditelným, bledne. Nakonec se stane trvale neviditelným a pohybuje se v soumraku pod dohledem Temné moci, která prsteny vládne. Ano, dříve nebo později - později, pokud byl ze začátku silný nebo měl dobré srdce, ale ani síla ani dobré úmysly nevydrží - dříve nebo později ho Temná moc pohltí.

Frodo:       To je děsivé. Jak dlouho to víte? A kolik věděl Bilbo?

Gandalf:    Bilbo nevěděl víc, než ti řekl, tím jsem si jistý. Považoval prsten za velmi krásný a v případě potřeby velmi užitečný a pokud bylo něco v nepořádku, byl to on sám. Říkal, že mu prsten leze na mozek a dělal si kvůli němu pořád starosti, ale netušil, že je to dílo samotného prstenu. Postřehl ovšem, že prsten vyžaduje péči: nevypadal vždycky stejně velký nebo těžký; scvrkával se a rostl prapodivným způsobem a dovedl nečekaně sklouznout z prstu, kde předtím seděl pevně.
Ale svou dlouhověkost Bilbo nikdy s prstenem nespojoval. Připisoval v tom všechnu zásluhu sobě. A byl na to náramě pyšný. Ale začínal být neklidný a úzkostlivý. Řídký a protažený, říkal. To bylo znamení, že prsten nad ním získává nadvládu.

Frodo:       Jak dlouho to všechno víte?

Gandalf:    Vím? Věděl jsem spoustu věcí, které znají jen Moudří, Frodo. Ale jestli máš na mysli "věděl o tomhle prstenu", tak to vlastně ještě pořád nevím, dalo by se říci. Musím ještě udělat poslední zkoušku. Ale už nepochybuji o své domněnce.

Frodo:       Jsem tedy a nejen já, ve velkém nebezpečí?

Gandalf:    Abych ti pravdu řekl, věřím že dosud - dosud, pozor! - si Zlá moc ani nevšimla, že nějací hobiti existují. Za to byste měli být vděční. Ale vaše bezpečí už pominlo. Dej mi ten prsten na chviličku.

Frodo podává Gandalfovi prsten.

Gandalf:    Vidíš na něm nějaké znaky?

Frodo:       Ne. Žádné tam nejsou. Je úplně hladký a nikdy se poškrábe ani nejeví známky nošení.

Gandalf:    Tak se dívej!

K Frodově úžasu a úleku Gandalf náhle mrští prsten doprostřed žhnoucího ohně. Frodo vykřikne. Gandalf hledí do ohně, pak se skloní, vytáhne prsten z krbu kleštěmi a ihned jej uchopí do ruky. Frodo sykne.

Gandalf:    Je úplně studený. Vezmi jej!

Frodo prsten přijme ucukávající dlaní, jako by byl silnější a těžší než kdy jindy.

Gandalf:    Podívej se na něj zblízka.

Frodo:       Nedokážu přečíst to ohnivé písmo.

Gandalf:    Ne, ale já ano. Písmo je elfí, starodávného druhu, ale jazyk patří zemi Mordor, a tím zde mluvit nebudu. Tohle však říká v Obecné řeči, víceméně doslova:

"Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže."

To jsou jen dva řádky z veršů dávno známých v elfích naukách:

"Tři prsteny pro krále elfů pod nebem,
Sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene,
Devět mužům, každý je k smrti odsouzen,
Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem."

Gandalf se odmlčí a pak řekne pomalu hlubokým hlasem:

Toto je Vládnoucí prsten, ten Jeden, který vládne všem. To je ten Jeden prsten, který ztratil před mnohými věky a s ním velkou část moci. Velice po něm touží - ale nesmí ho dostat.

Frodo:       A co s tím prstenem mám proboha dělat?

Gandalf:    Není jiná možnost, než odnést Prsten zpět do Mordoru a hodit jej do útrob hory Osudu. Nedokážeš si však Frodo představit, jak nebezpečná to bude cesta.

Frodo:       Nepůjdu přeci sám, hle zde jsou mí přátelé, kteří mně budou na mé cestě doprováze.

Frodo postupně představí celé Společenstvo prstenu a všechny elfy a vyzve děti, aby se připojili k celé výpravě.

 

Aktualizováno Neděle, 26 Červenec 2009 08:24
 
Více článků...